Cesta napříč Jižní Amerikou
Dnes máme čekací den. Mechanik nám slíbil hotovou Suzuki za jeden den a ačkoliv jsme v Jižní Americe, tak to stihl! Suzuki vyzvedáváme v jedenáct večer. Je skvělé, že kvůli nám dělal přesčas, aby to stihl. Současně mu necháváme v servise Yamahu XT 600 Tenere, na které přijel Korbi. Němec, který cestuje se svou sestrou…
Míříme do Rio Gallegos. Neutichající patagonský vítr nám to nechce dát zadarmo. Celých 340km nám obtěžuje život, na kterém nás i ohrožuje. Celý den vysíme z motorky jako opice. Bohužel ne vždy to pomůže. Jsou chvíle, při kterých si říkám, že až zastavíme, musím si zkontrolovat spoďáry. Jednou z nich je situace, kdy vidím před…
Po 240km roviny, kde kolem chcípla občas nějaká ta lama a přes cestu se prožene pták dodo, dojíždíme do Puerto San Julian. Vybrali jsme si toto město z toho důvodu, že odtud lze vyrazit za tučňáky. Jakmile přijedeme do města, najdu ubytování za 5000ARS/chatka. Následně zamíříme k pobřeží. Najdeme agenturu, která pořádá výlety za tučňáky,…
Ráno nám nezačíná nejlépe. S Hankou jsme se z té včerejší cesty doslova posrali. Přemýšlíme zda zvládneme dnešní přesun 320km. Ale nač stahovat kalhoty, když brod je ještě daleko. Přinejhoršim budeme muset urychlit výstup a nástup. Nadopujeme se prášky a vyrážíme. Museli jsme změnit plán. A tady máte jasnou ukázku toho, proč absolutně nesnáším plánování…
Chile chceme opustit na hraničním přechodu Chile Chico. K němu nás čeká 170km šotoliny s nádhernými výhledy. Nasazujeme naše tempo 80km/h a necháváme motorky tancovat jak chtějí. Děsně se práší, ale s tím se nedá nic dělat. Příroda nám ukazuje svou plnou krásu. Cesta míří přímo k ledovcům. Po chvíli se stáčí a kopíruje břeh…
Ráno fouká jako prase. Mlátí to s celou chatičkou div se nerozpadne. Nicméně foukat může i zítra a tak se rozhodneme vyrazit na cestu. Prvních 15km je ještě asfalt, potom výstražná cedule a už se práší za kočárem. Pár kilometrů jedeme pomaleji, protože Petr neví jak se bude Suzuki chovat. Zastavíme u řeky s výhledem…
Ráno je bezvětří. V klidu si vychutnáváme kafe u chatky s výhledem na hory i údolí. Než vyrazíme, omotáme na pravém tlumiči Suzuki hadřík, aby zachytil většinu prolínajícího oleje skrz gufero. Na benzínce kupujeme olej, abychom ho do vidlice dolili. Samotná operace nám zabere hodinu. Rozebrat tlumič a dolít olej není složité, problém je to…
Vstáváme brzy, jelikož poslední návštěvníky pouští do národního parku Queulat v 14:30 a my to tam máme 212km. Podle mapy má být asfalt jen 1/3 cesty. Kousek za městem už vidíme první ledovec, když přejíždíme starý železný most. Stále jedeme po asfaltu, který by za mostem měl končit. Po prašné cestě není ani památka. Asfalt,…
V deset ráno se naloďujeme na trajekt, který proplouvá místními fjordy. Cesta trvá tři a půl hodiny, přičmež je stále se na co dívat. Na trajektu se seznamujeme s dvěma Argentinci, kteří taktéž cestují na motorkách po Carretera Austral. Současně nás osloví Němec, co si tu kdysi koupil pozemek, postavil dům a v době pandemie…
Ráno přebalujeme motorky, aby Hanka mohla jet semnou. Musíme cestou ještě někde koupit kanystry na benzín, protože na Carretera Austral hrozí, že by nám nemusely mezi benzínkami stačit nádrže. Ty kupujeme na nejbližší benzínce a rovnou je raději plníme. Hned za Puerto Montt začíná silnice č. 7 zvaná Carretera Austral. Krásně se vlní podél pobřeží,…