#47 Ledovec Perrito Moreno

#47 Ledovec Perrito Moreno

V noci byla pěkná zima, ani ráno to není o nic lepší. Rozloučíme se s Honzou, který pokračuje dále a my oblečeme vše co najdeme, abychom vyrazili k ledovci Perrito Moreno. Čim více se blížíme, tim je obloha tmavší. U vjezdu do parku už začíná pršet. Z parkoviště nás k ledovci doveze kyvadlový autobus. Jen co vystoupíme, rozprší se více. K tomu se razantně ochladí, takže ke slovu přijdou i teplé rukavice.

Procházíme si několik vyhlídek na ledovec. Slyšíme jak praská led. Dokonce vidíme i kousek padat do vody. Na chvilku vykoukne sluníčko, ale pak se zase zatáhne. Když přecházíme z jedné vyhlídky na druhou, slyšíme jak praská a padá do vody obrovský kus ledu. Je to jako kdyby nám nad hlavou začala bouřka! Bohužel to neividíme. V zimě se nám tu nechce sedět a čekat než se ulomí další pořádný kus. Zamíříme zpět k motorkám.

Cestou zpět přestává pršet. Místo toho se mi však těsně před městem přetrhně plynové lanko. Zpět do kempu jedu tedy s lankem v ruce a řídím jednou rukou. Oprava pak trvá dvě hodiny, neboť náhrádní lanko, zakoupené na Doris má špatnou délku bowdenu. Vytahuji tedy opravnou sadu lanek a skládám si ze starého lanka i bowdenu funkční celek.

Večer se chceme jít podívat na festival. Tentokrát nepřijdeme pozdě, ale brzo. Hodinu se nám čekat nechce, protože Hance kručí v břiše tak, že by to vzbudilo i mrtvolu. Jdeme tedy do obchodu, abychom si koupili něco na gril. To seženeme, současně i nějaké to alko na zahřátí. U pokladny nám však řeknou, že v době festivalu nelze koupit alkohol po osmé včer. Musíme ho tedy vrátit do regálu. Místo toho si večer vezeme další vrstvu oblečený do spacáku, abychom nezmrzli.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Translate »